UŽ POČÍTÁM NAZPAMĚŤ ANEB ZE ŽIVOTA PŘEDŠKOLÁKA DÍL 3.

Když jsem ještě pracovala v mateřské školce, pravidelně každý rok jsme zhruba v polovině ledna začali organizovat individuální schůzky pro rodiče dětí. Rodiče tak měli možnost přijít a informovat  se o tom, jak se jejich dítku daří, ve kterých oblastech vyniká, ve kterých oblastech ho můžeme vzájemnou kooperací ŠKOLKA – RODINA podpořit.

Ale není tomu tak, protože matematické představy u předškolních dětí, je oblast mnohem obšírnější , než jen mechanické počítání zpaměti, ať už do deseti, do dvaceti a nebo třeba klidně i do sta. A co všechno do této oblasti zahrnujeme??? To si dnes společně povíme.
Abychom mohli u dětí rozvíjet matematické představy (další námměty k rozvoji naleznete zde), musíme se zaměřit na nejrůznější oblasti rozvoje.
K těm patří:

• rozvoj jemné motoriky
• rozvoj prostorové představivosti
• vnímání času a časová posloupnost
• pravolevá orientace
• vztahy mezi předměty v určité skupině, jejich porovnávání, třídění a řazení.

ROZVOJ JEMNÉ MOTORIKY

Důležitým faktorem v této oblasti je umožnit dítěti aktivní manipulaci s předměty. Je to základní stavební kámen a první předpoklad pro to, aby se u dětí dobře rozvíjela jemná motorika. Mezi takovéto činnosti můžeme zařazovat například:

• malování a vybarvování podle nějakých zadaných instrukcí
• manipulace s předměty
• manuální činnosti jako je skládání papíru, lepení, stříhání, trhání
• hra se stavebnicemi a nejrůznější konstruktivní hry, kdy dítě dokáže i komentovat svůj postup, proč něco staví tak, jak to staví, jaký to má tam účel, jaký to má tam význam.

ROZVOJ PROSTOROVÉ PŘEDSTAVIVOSTI

Mezi prostorovou představivost patří jednak používání předložek a příslovcí, potom také rozlišování pojmů vpravo a vlevo a rozlišování základních geometrických tvarů.

Používání předložek a příslovcí

Jaké náměty můžeme u dětí  používat k procvičení? Jednak dítě používá předložek:

• před
• vzad
• pod
• u
• vedle.

Také používá příslovce:

• vpředu
• vzadu
• blíže.

Dokáže určit polohu nějakých předmětů k vlastní osobě:

• jako přede mnou je stůl
• za mnou je postel.

Současně dokáže určovat také vzájemnou polohu dvou různých objektů, například:

• na stole leží talíř
• na talíři je miska atd…

Rozlišování pojmů vpravo a vlevo

Aby dítě tohle mohlo zvládnout, musí nejprve ovládat poznávání levé a pravé na svém vlastním těle, tedy zvládá pokyny typu:

• zvedni levou ruku
• zvedni pravou nohu
• dotkni se pravou rukou levého kolene
• dotkni se levou rukou pravého ucha.

Ve chvíli, kdy tohle zvládá, můžeme přejít na nácvik  pravolevé orientace do prostoru. Abychom tuto orientaci dětem mohli usnadnit, můžeme například (pokud je dítě pravák, tak na pravou ruku, pokud je dítě levák, tak na levou ruku) navléct náramek nějaké barvičky, čímž pomůžeme dítěti rozlišovat pravou a levou stranu a je snažší si to dobře zapamatovat.

Rozlišování základních geometrických tvarů

•  kruh
• čtverec
• trojúhelník
• obdélník.

Dítě by mělo být schopné tyto tvary pojmenovat, poznat a také je převádět do reálu. To znamená, dvířka od kuchyňky mají tvar obdélníku, balón má tvar kruhu a tak podobně. Abychom u dětí upevňovali rozlišování jednotlivých geometrických tvarů:

• můžeme geometrické tvary vyskládávat například z kostek nebo z pet víček
• můžeme je rozstříhat na puzzlíky, děti potom skládají puzzle dohromady a určují o jaký geometrický tvar se jedná.

VZTAHY MEZI PŘEDMĚTY VE SKUPINĚ

Předměty ve skupinách vždy můžeme buď:

• třídit
• řadit
• nebo vzájemně porovnávat.

U dětí v předškolním věku začínáme nejprve tříděním

Mohou třídit předměty ve skupině podle daných vlastností jednotlivých předmětů:

• barva
• tvar
• velikost.

Mohou vytvářet skupiny předmětů s nějakou stejnou vlastností:

• vytvářet skupiny předmětů o stejné velikosti
• rozlišovat, co do dané skupiny patří nebo naopak nepatří
• zvládat třídění dle dvou kritérií, například roztřídit podle barvy a tvaru, př. vezmi ze skupinky všechny červené kruhy
• v posledním roce předškolního vzdělávání zkusíme přidávat i tři kritéria: barva, tvar a třeba velikost, př. všechny červené velké kruhy.

Předměty ve skupině můžeme také řadit

•   zase je můžeme řadit podle velikosti, například od nejmenšího po největšího.

Dítě si osvojuje pojmy jako:

• malý
• střední
• velký
• nebo vysoký
• vyšší
• nejvyšší.

Předměty ve skupině můžeme také porovnávat

Dítě si osvojuje pojmy jako:

• více
• méně
• stejně
• o jednu více
• o jednu méně.

ČÍSLA A ČÍSLICE

Až má dítě zvládnuté všechny tyto oblasti, pomalinku a postupně přecházíme i na vytváření a osvojování si čísel a číselné řady. Předškolák by měl bez problému zvládnout počet do šesti a u šikovných dětí až do deseti. Nejvhodnější postup, jak děti učit číselnou řadu, je za pomoci nejrůznějších říkanek. Ale samozřejmě jen nazpaměť odříkaná říkanka nestačí, kdy si jen dítě vytvoří mechanicky představu o tom, jak jdou číslice za sebou, současně musíme také u dětí vytvářet pojem, co je obsahem toho čísla.

To znamená, že pod číslovkou pět si můžeme představit pět prstů na rukou, pět pastelek, pět obrázků. Pod každým názvem čísla si musíme představit určité množství a snažíme se toto množství propojovat také s konkrétní číslovkou s představou o tom, že číslice se jmenuje dva, číslice dva nějakým způsobem vypadá a číslice dva znamená, že mám dvě pastelky, dva papíry, dva obrázky.

Nejprve začínáme u dětí s čísly jedna a dva a v momentě, kdy o nich dítě získá reálnou představu, ví, kde se jednička nachází, dovede si představit, jaký je její obsah a třeba i ví, jak jednička vypadá (to stejné s dvojkou), pak postupujeme s čísly tři, čtyři a tak podobně

K dokonalému osvojování číslic využíváme úplně každou možnou reálnou situaci, takže spočítej kolik máš roků, spočítej kolik máme na snídani rohlíků, kolik nás sedí u stolu, kolikrát se ještě vyspinkáš, než půjdeš k babičce na návštěvu a tak podobně. Opravdu tyto situace propojujeme na bázi každodennosti, na bázi každé reálné situace v průběhu každého dne.

Ve chvíli, kdy si takto dítě začíná osvojovat i čísla a číselné pojmy, tak můžeme potom i skupiny porovnávat:

• o jednu více
• o jednu méně
• o dva více
• o dva méně
• jestli musím přidat nebo ubrat, aby bylo ve skupinách stejně.

Procvičujeme pojmy na číselné řadě:

• první
• poslední
• třetí
• druhý
• uprostřed
• před/za a podobně.

Teď už jsme se společně podívali na to, jaké činnosti předcházejí utváření číselných představ a matematických představ, jak vytváříme u dítěte představu o konkrétním počtu a o konkrétním čísle a teď se ještě podíváme na to, které z těch činností by měly děti zvládnout ve kterém období předškolního věku.

TŘÍLETÉ DĚTI

Porovnávání

děti rozlišují:

• jestli je něco malé X velké
• jestli je něčeho hodně X málo
• všechno, například všechny kostky dej do krabice.

Pojmy

děti rozlišují:

• nízký X vysoký
• prázdný X plný.

Třídění a tvoření skupin

děti rozlišují skupiny:

• podle určitého druhu například: dej na hromádku všechny obrázky, na kterých je namalované jídlo, dej na hromádku všechny obrázky, na kterých jsou namalované hračky.

Zhruba kolem tří a půl let děti zvládají rozlišování:

• podle barvy
• podle velikosti
• řazení u tříletých dětí nepraktikujeme.

Množství a počet

• do dvou
• tří a půl leté děti počet do tří.

Geometrické tvary

•  rozlišovat kruh
• mezi třetím a čtvrtým rokem potom i čtverec.

 ČTYŘLETÉ DĚTI

Porovnávání

děti zvládají určit:

•  kde je více X méně.

Pokud je rozdíl mezi skupinami výrazný, dokáží určit:

• menší X větší
• co je kratší X co je delší
• co je nižší X co je vyšší.

Pojmy

děti rozlišují:

• nic nebo žádný
• pojem některé.

Třídění a tvoření skupin

děti rozlišují skupiny:

• podle velikosti.

Začínají pomaličku i se řazením prvků:

•  zkoušíme řazení tří prvků podle velikosti
• řazení tak, aby dokázaly pojmenovat největší a nejmenší.

Množství a počet

•  do čtyř

Geometrické tvary

• upevňuje poznávání čtverce.

PĚTILETÉ DĚTI

Porovnávání

děti zvládají určit:

• méně
• více
• stejně.

Třídění a tvoření skupin

• podle tvaru
• určit, co do dané skupiny nepatří
• třídit také podle určitých dvou kritérií, například všechny červené obdélníky.

V rámci řazení pětileté děti pojmenují:

• co je malé X střední X velké
• co je vysoké X vyšší X nejvyšší
• čeho je málo X méně X nejméně
• dokáží seřadit pět prvků podle velikosti.

Množství a počet

•  do pěti
• i případně do šesti.

Geometrické tvary

•  přiřazovat ke geometrickým tvarům i trojúhelník
• okolo pěti a půl let by měly zvládat přidávat i rozlišení obdélníku.

ŠESTILETÉ DĚTI

Porovnávání

děti zvládají určit:

• o jedenu více
• o jedenu méně
• případně o dvě více X méně.

Třídění a tvoření skupin

• třídění podle třech kritérií současně, to znamená např. malé červené obdélníky.

V řazení dokáží seřadit prvky:

• podle velikosti, může tam být i třeba okolo šesti/sedmi prvků.

Množství a počet

• bezpečně zvládají do šesti
• některé klidně až do deseti.

Geometrické tvary

• bezpečně rozeznat i obdélník.

Věřím, že dnešní článek vám přinesl inspiraci v rámci toho, jakým způsobem můžete vy sami u svých dětí rozvíjet matematické představy
a také v jakém věku se na co zaměřit.

Na závěr bych chtěla ještě vypíchnout, že je velmi důležité si uvědomit, že matematické představy můžeme u dětí úspěšně rozvíjet pouze za předpokladu, že dodržujeme určité zákonitosti psychického a psychologického vývoje předškolních dětí. To znamená, tak jak jsme uvedli výše, co by měly děti v jednotlivých věkových kategoriích zvládat, to prostě platí a je potřeba to respektovat.

Současně platí, že vždy by si děti měly tyto dovednosti osvojovat hravou formou během hry, během různých situací, se kterými se běžně setkávají v rámci každodennosti, také při aktivní manipulaci s předměty a využíváme konkrétních představ, konkrétních reálných předmětů, se kterými se dítě běžně setkává.

Pokud se týká nějakých očekávání, nějakých výkonů v rámci matematiky, tak je dobré mít na paměti, že to vždy do určité míry závisí na rozumových předpokladech dítěte. Vždy vycházíme z toho, jaké jsou konkrétní možnosti našeho dítěte a vyhněme se srovnávání ať už se sourozenci nebo s dětmi od přátel, kamarádů a podobně. Každý jsme jedinečný a každý máme své dary a talenty ukryté někde jinde.
Těším se na Vás u dalšího dílu ZE ŽIVOTA PŘEDŠKOLÁKA.