OD HLAVONOŽCE PO GRAFOMO-TORIKU ANEB ZE ŽIVOTA PŘEDŠKOLÁKA DÍL 2.

Když jsem se s pojmem hlavonožec poprvé setkala na střední škole, představila jsem si nějakého záhadného podmořského živočicha, jehož tělo se bude skládat jen z hlavy a nějakých zakrslých ploutviček a podmořskou hladinou se v podstatě bude pohybovat jen dítky unášení se na proudech.

Hned záhy mě paní profesorka vyvedla z omylu a objasnila mi skutečnost, že hlavonožec je jedna z vývojových fází dětské kresby.

A protože do čtyř let věku se příliš nedoporučuje záměrně vést dítě ke grafomotorickým cvičením (výjimka nastává u dětí, které například ve třech letech samy projeví zájem o grafomotorické pracovní listy) , logicky vyplývá, že vhodnější bude vytvářet dítěti příležitosti  ke kreslení a společně s tím také možnosti k volnému  pohybu , který rozvíjí hrubou motoriku a když přidáme ještě hrst podnětů k rozvoji jemné motoriky máme kompletní recept aktivit , které podporují a rozvíjí samotný grafomotorický vývoj dítěte.

Tak je pojďme společně prozkoumat:

1)Dětská kresba

Prostřednictvím kresby se může dítě vyjádřit, je přirozenou součástí jeho vývoje a přináší radost (zpravidla 🙂 ). Má význam pro pozdější osvojování psaní a v předškolním období  je jednou z posuzovaných oblastí školní zralosti. Rozdělením dětské kresby se zabývá mnoho českých
i zahraničních autorů, já tedy jen pro představu uvádím přehled.

ČMÁRANICE (asi kolem 2. roku)

Dítě má radost, že po sobě může zanechat stopu a to kdekoli, rozhodně se nebude omezovat jen
na papír.

ČÁRANICE (asi kolem 3. roku)

Začíná své kresby pojmenovávat, kresby jsou hodně podobné a záleží právě na pojmenování, které jim dítě přiřadí, kresba není předem promyšlená naopak vychází až z toho co dítěti vyjde.
Kolem 4. roku se však toto mění a objevuje se nejprve záměr a podle něj pak dítě kreslí (sluníčko, domeček…).

HLAVONOŽCI (asi  mezi 3.-4. rokem)

Jedná se o první kresby lidské postavy, kdy dítě kreslí kolečko, které představuje hlavu a trup a k němu připojuje čáry, které znázorňují  ruce a nohy (těch může být zpočátku podstatně víc než ve skutečnosti). Postupně začíná dítě tyto čáry pozicovat=ruce, nohy, vlasy, prsty.

Mezi  4. -5.  rokem rozlišuje v kresbě hlavu a trup, končetiny znázorňuje jednou čárou, k 6. roku pak přibývá více detailů oblečení(dvojdimenzionální pojetí) končetiny jako rukáv nebo nohavice, detaily na obličeji, krk, uši.

VIZUÁLNÍ REALISMUS (7 – 12 let)

Dítě kreslí to co vidí, snaží se zachycovat skutečnosti ze svého okolí v kresbě se objevuje i profil. Ustupuje hravost a spontánnost, dítě je ke svým výtvorům kritické.

2) Hrubá motorika

Základní pohyby při kreslení a následně i psaní vycházejí z pohybů velkých kloubů, proto je důležité zaměřit se i na tuto složku. Nejlépe dítě v této oblasti můžete podpořit, když mu dopřejete dostatek volného pohybu:

• chůze
• lezení  – po kolenou, po čtyřech, dopředu, dozadu…
• plazení- střídat pravá ruka, levá noha a naopak
• běh – na signál, slalom mezi kužely, se změnou směru
• rovnovážná cvičení – stoj na jedné noze, holubička
• skákání – snožmo, po jedné noze, přes gumy, přes švihadlo z vyvýšené plochy
• poskoky, cval stranou
• prolézání, podlézaní, přelézání
• převal stranou (válení sudů)
• pohybové hry
• hry s míčem – chytání, házení
• polohy a pohyby celého těla – cvičení, cvičení ve dvojicích, cvičení s pomůckou, dětská jóga
• rytmická cvičení

3) Jemná motorika

Svaly potřebné pro manipulaci s drobnými předměty, uchopování a následně kreslení a psaní se rozvíjí prostřednictvím jemnomotorických činností a aktivit, se kterými se dítě setkává na denní bázi v běžném životě. Je tedy žádoucí, do těchto činností dítě co nejvíce a aktivně zapojovat
i přesto, že ze začátku v nich nebude tolik zručné.

• navlékání korálků
• manipulace se stavebnicemi a kostkami a mozaikami
• montování, šroubování
• provlékání šňůrek
• modelování z plastelíny, těsta, hmoty
• mačkání a vytrhávání papíru
• stříhání
• lepení
• motání klubíček
• obtiskování razítek
• sebeobsluha- oblékání, zapínaní a rozepínání zipů, knoflíků, česání, čištění zubů
• zamykání, odemykání
• rozsvěcování světla

Tyto všechny oblasti a aktivity  přispívají k podpoře další důležité oblasti, kterou je grafomotorika.
Je tedy důležité, abyste dříve než koupíte dítěti domů pracovní sešit v dobré víře, že ho připravujete do školy, zvážili, zda nepotřebuje nejprve pomoc a podpořit i v dalších oblastech. A pokud už se do pracovních sešitů či listů pouštíte je dobré držet se některých zásad a doporučení, aby přinesly očekávaný výsledek

4) Grafomotorika

Jak už bylo řečeno výše, s rozvojem grafomotoriky souvisí další oblasti, do čtyř let věku není ani nutné a zpravidla ani vhodné záměrně vést dítě ke grafomotorickým cvičením.

Okolo pátého roku je pak vhodné zařadit pravidelnou a systematickou grafomotorickou přípravu. Děti zpravidla  samy v tomto věku tyto aktivity vyhledávají.  Je žádoucí držet se několika doporučení:

POSTUPOVAT OD JEDNODUŠÍHO KE SLOŽITĚJŠÍMU ANEB POSTUPNĚ ZVYŠOVAT LEVEL

• Vycházíme z prvků,které dítě umí, ty fixujeme a teprve pak přistupujeme k dalším cvičením.
• Začínáme na velkém papíru (baličák), pak formát A3 a teprve potom A4 a až nakonec trefování  se mezi linky.
• Nejprve na vertikální ploše – nalepíme velký baličák na stěnu, dveře, nebo pořídíme tabuli, pak přecházíme na horizontální plochu – baličák na stole, na podlaze. Velký formát je důležitý vzhledem k tomu, aby se uvolňoval i ramenní kloub a loket.
• Ze začátku zařazujeme rytmické říkanky-pomáhají si dítěti lépe zapamatovat odkud kam má prvek vést a jak jej správně provádět, s větší mírou fixace je postupně vynecháváme.
• Na začátku dítěti pomáháme pomocí  vyznačení opěrných bodů – ty usnadní orientaci jak vést jednotlivé čáry.
• Zapojíme smysly- dítě může grafomotorický prvek malovat prstem do mouky, vytvarovat z plastelíny, mít před sebou vzor prvku…

ROZCVIČIT RUČIČKY

Před kreslením či psaním je vhodné uvolnit ruku pomocí prstových rozcviček. Ve FB skupině naleznete inspiraci.

DOSTATEK ČASU

Cviky neprovádíme ve spěchu, dopřejeme dítěti dostatek času na fixování a automatizaci.

MOTIVACE

I když dítě vedeme k záměrné a soustředěné práci pořád by ji mělo vnímat jako hru. Tedy úkoly upravujeme podle aktuální situace.
Když už se pustíme doprán vedeme dítě k zodpovědnosti a systematičnosti, dbáme, aby byl započatý úkol dokončen, aby se na něj dítě soustředilo.

OPAKOVÁNÍ

Pokud chceme, aby byly jednotlivé cviky zafixovány, je potřeba je opakovat, ale s jinou motivací, v dalších námětech, tak aby to dítě bavilo.

SPRÁVNÝ ÚCHOP PSACÍHO NÁČINÍ

Společně s grafomotorikou je žádoucí fixovat u dítěte i správný úchop psacího náčiní = tužka leží na posledním článku prostředníčku, seshora ji přidržuje palec  a ukazovák (ten není prohnutý).

Pokud je pro dítě fixace úchopu obtížná můžeme použít k podpoře trojhranné tužky a pastelky = každá strana pastelky tvoří opěru pro jeden prst.

Další možností je použití speciální násadky, aktuálně je na trhu v nabídce velké množství, velikost a tvar volíme podle dítěte.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ je, aby všechny činnosti v oblasti kreslení, malování a grafomotoriky vaše dítě bavily, pak se stanou dobrými a pevnými základy pro budoucí psaní v první třídě.

Více o jednotlivých vzdělávacích oblastech předškolního dítěte se dozvíte zde.

 Pokud už se objeví problém buďte trpěliví a postupujte po malých krůčcích. Důležitá je spolupráce rodičů, mateřské školy
a vytváření poklidné atmosféry, při osvojování si nových věcí. Pokud se k tomu takto přistoupí, za předpokladu, že se neobejvují jíné obtíže, se vše zvládne před nástupem do první třídy. Těším se na Vás u dalšího dílu ZE ŽIVOTA PŘEDŠKOLÁKA.